JOSEF DANIEL JENÍK

Kniha o českém misionáři Josefu Danielovi Jeníkovi, který působil v Indii. 

„Sice často, ale zdaleka ne dost často jsem živě přemýšlel o nesčetných Božích dobrodiních, která mi /Bůh/ prokázal, a pokaždé jsem byl dojat a pohnut k pokornému díky. Neboť co jsem ti můj Bože a můj Otče předem daroval, že jsi mne přivedl na světlo /světa/; že jsi mne nechal stát se rozumným člověkem, a ne nerozumným stvořením; že jsi mne nechal narodit se křesťanským, a ne pohanským rodičům a sice právě v tomto století, právě na tomto místě, právě těmto rodičům, za právě těchto podmínek? Dříve, než jsem tu byl, už jsi mne miloval a obětovals za mne svého jednorozeného syna a rozhodl ses skrze něho učit mne vskutku blaženým člověkem. Kdybys mne byl od prvního okamžiku mého života nebyl chránil a z nebezpečí vysvobozoval, kdybys byl nebyl pomohl, když nikdo pomoci nemohl, už bych tu dávno nebyl“.

Takto přemýšlel a s Bohem rozmlouval osmadvacetiletý Josef Daniel Jeník, mladší bratr známého nám berlínského českého kazatele Jana Jeníka, když byl v říjnu 1787 požádán, aby před svým odjezdem do Indie napsal svůj životopis. (citováno ze zmíněné knihy, str. 8, kapitola Kořeny)

Edita Štěříková (*1937) je česká vědecká pracovnice zabývající se problematikou exilu a pobělohorských exulantů a emeritní archivářka Evangelické církve hessensko-nassavské. Od roku 1969 žije v Německu. V roce 2003 jí byla udělena Evangelickou teologickou fakultou UK Medaile J. A. Komenského. Je čestnou členkou spolku Exulant, který ji v roce 2017 rovněž udělil cenu Jana Amose Komenského Orbis terrarum. Je autorkou mnoha knih a odborných článků.