ZVUK NEBE, SYMFONIE ZEMĚ

Je čas, abychom objevili zvuk nebe a dali mu prostor tady na zemi. Důsledkem bude větší proměna, než o jakou by kdo mohl prosit nebo si ji i jen představit. Autor je jedním z učitelsky nejobdarovanějších lidí, noří se do Božích hlubin a nalezené poklady předává s prorockou vizí a pastýřským srdcem.
Zvuk nebe, symfonie země je kniha o nebeském zvuku a jeho biblické podstatě. Vhled, který autor má do oblasti zvuku a jeho významu je nevídaný. Každý, kdo chce více porozumět Božímu plánu s hudbou pro uctívání tady na zemi, tuto knihu nemůže minout.

“Ray Hughes je jedním z učitelsky nejobdarovanějších lidí, které znám. Noří se do Božích hlubin a nalezené poklady předává s prorockou vizí a pastýřským srdcem. To, co píše, je pro nás velikou výzvou a zároveň velikým povzbuzením.“ – Rick Joyner

Ray Hughes je autor, skladatel písní, básník, učitel, který přes 40 let cestuje po celém světě a jehož vášní je tvořivost a trénování tvořivých lidí. Spolupracuje s hnutím Bethel v Kalifornii, vyučuje i na WorshipYou (letní škole pro ctitele).

K Ježíši Kristu se obrátil během hnutí Jesus Movement v roce 1971 a hned se na jeho svědectví začali obracet další lidé. Oslovoval mládež, objížděl celé Kentucky se svou rockovou evangelizační kapelou jako „hippies“. Šest let sloužil ve věznicích koncerty a evangelizačními shromážděními. Na začátku 80. let se doslechl a uvěřil, že může zpívat nejen „o Ježíši“, ale přímo „Ježíši“. Toto zjevení obrátilo jeho život naruby, jako kdyby se v uctívání „znovu narodil“, objevil úplně novou dimenzi Boha.

Ve svém sboru vedl chvály a pořádal velké konference pro ctitele z jiných sborů, z celé Ameriky, později na začátku 90. let i v Rusku. Tak vznikly jeho Selah Ministries. Všude, kde vedl lidi, přirozeně v nich probouzel tvořivost, takže v jeho sboru bylo až 83% umělecky činných členů. I nadále hodně cestuje, vyučuje o zvuku nebes a o tom, jak si jej Bůh používá.

Přestože nemá žádné formální vzdělání, dokonce ani hudební, takže neumí číst noty, hraje na dvanáct hudebních nástrojů. Bůh mu dal mimořádný hlad a touhu po poznání a pravdě. Jako samouka ho Bůh uvedl do tajů fyziky a dalších přírodních věd a dal mu mnohá zjevení, když toužil proniknout hlouběji. Nepřestává žasnout nad dokonalostí stvoření, které svou nádherou ukazuje, jak je náš Stvořitel neskutečně milující a mocný, a které ho neustále uctívá.
Ray Hughes patří mezi celosvětově vyhledávané učitele o moci uctívání a jeho významu v probuzení – vyučuje a vede chvály ve významných sborech v USA i v Evropě (např. Německu). Jeho kniha Zvuk nebe, symfonie země motivuje čtenáře k hlubší touze po tom, aby to co je v nebi, pronikalo skrze věřící na zem.
Obsah

Úvod

Informování, nebo formování?

Uctívat tak, jak se to líbí Bohu

 

Kapitola první

Hadi v kurníku

Orlí oko

 

Kapitola druhá

Zvuk jazzové kapely v církvi

„Bohovské“ uctívání

 

Kapitola třetí

Zvuk ve vědě

Zrak a zvuk

Vidět a zpívat

 

Kapitola čtvrtá

Zvuky křiku, pochodování a deště

Křičte!

Křičte po přítomnosti

Opovážlivost způsobuje porážku

Zvuk pochodování

Zvuk deště

Zvuk vozů a koní

 

Kapitola pátá

Zvuk staré Ameriky

Zvuk bouře

Písně vysvobození

Spirituály a křik

Zvuk otroctví

Blues se narodil černý

Znít tvrdě a drsně je OK

 

Kapitola šestá

Voda a hrom

Zasvěcování děťátek a chrámů

Zvuk jednoty

 

Kapitola sedmá

Zvuk a odpor

Jak se zvuk mění

Zvuk slávy

Uvolnění napětí

 

Kapitola osmá

Hlas nebeských zvonů

Volat lidi dovnitř

Vánoční zvonky

 

Kapitola devátá

Trubky, šofary a beraní rohy

Zatroubení na hlavní třídě

Šofary a stříbrné trubky

 

Kapitola desátá

Burácení bubnů

Tamburíny a činely

V rytmu s Bohem

 

Kapitola jedenáctá

Opustit Egypt s novým zvukem

Uctívání v porobě

Uctívání v rané církvi

 

Kapitola dvanáctá

Zvuk války

Jak uctíval William Wallace

Zvuk smrti

Když Bůh zpívá bas

 

Kapitola třináctá

Zvuk nebe, lidé chvály

Irský zvuk

Církev bez nástrojů

 

Kapitola čtrnáctá

Symfonie země, symfonie zvuku

Boží orchestr

Orchestr národů

Píseň národů

Příprava orchestru

 

Úvod
Informování nebo formování?

Tato kniha není seznamem rad, jak chválit a uctívat, nerozebírá sedm hebrejských synonym pro chválu ani nepředkládá způsob, jak se uvolnit pro tanec. Není to kniha o zlepšování hudebních dovedností, o tipech pro psaní textů nebo o tom, jak se připravit na chvály při nedělních bohoslužbách. Existují různé knihy a vyučování na tato témata, jsou pro nás požehnáním a můžeme díky nim ve všech zmíněných oblastech růst. Tato kniha se však zaměřuje na něco jiného. Místo aby se snažila tělo Kristovo informovat, chce mu pomoci se formovat.

Žijeme v době informací – ve dnech, kdy roste zjevení, prorocký vhled a citlivost na duchovní oblast. O intelektuální podněty rozhodně není nouze a přívlastek „duchovní“ se v některých kruzích stal v podstatě výplňovým slovem. Žijeme v době, kdy se vědecká fikce může přes noc stát vědecky prokázanou skutečností. I když nejsem vědcem a tato knížka není vědecká, tyto informace mě zajímají a rád je používám. Informace, které s vámi budu sdílet, jsou založené na vědě, na vlastních úvahách a na duchovním zjevení.

Čím víc jsem zkoumal a promýšlel pravdy zachycené v této knize, tím víc jsem si uvědomoval, že toho o zvuku a jeho vztahu ke zjevování Boží slávy ještě hodně nevíme. V žádném případě se vás nebudu snažit přesvědčit, že jsem vědec nebo odborník. Věřím ale, že mi Duch svatý dal některá vodítka k rozluštění hádanky o nebeském zvuku. Modlím se, aby tato kniha mohla ty, kteří mají uši ke slyšení a srdce k následování Boha, přivést na stezky ke zjevení něčeho nového.

 Uctívat tak, jak se to líbí Bohu

Když mám příležitost sedět u stolu se vzdělanými mysliteli, hudebníky a studenty Božího slova a povídat si s nimi, užívám si to. Největší dojem na mě dělá, kolik různých způsobů Bůh používá, aby naše životy zajal pro sebe a přemohl nás svou velikostí. Zjevuje nám sám sebe a jeho divy ve mně vzbuzují úžas. Když vidím, jak Bůh sesílal světlo poznání na jednu generaci za druhou, nepřestávám se divit, jak k nám Bůh mluví vždy takovým způsobem, abychom nepřestávali hladovět, žíznit a toužit znát ho víc a rozumět mu lépe. Pro hledání Boží slávy je nutné plně se vzdát sebe samého a také být velice odvážný – vždyť Písmo říká, že Boha sotva někdo může spatřit a zůstat naživu. Z toho vidím, že ať jsme kdokoli, pro snahu znát a slyšet Boha je nutné projít procesem umírání, abychom mohli přinášet skutečný život. Stručně řečeno, když zemřeme svým cestám, vzkřísí nás pro své cesty.

Naneštěstí často trváme na tom, že jsme dostali svobodu uctívat Boha tak, jak nám to vyhovuje. Ve skutečnosti ale v takovém postoji žádná svoboda není. Pravá svoboda přichází, když se při uctívání Boha vzdáme sebe samých a tak získáme svobodu uctívat ho, jak se to líbí jemu, ne nám. Snažit se uctívání rozpitvat, obhájit na základě Písma styl, který nám nejvíc vyhovuje, a hlásat ho jako něco nevyvratitelného, to svobodu nikdy nikomu nepřinese. Pokud Boha budeme uctívat, jak se to líbí nám, jednoduše ho uctívat nebudeme, protože nám to naše tělesnost nedovolí. Z dějin zjišťujeme, že lidská přání a představy kázané, jako by šlo o přesvědčení z Ducha svatého, svázanost jedině prohlubují a svobodu při uctívání omezují.

Mou touhou při psaní této knihy je pomoci odstranit omezení, kterými se sami svazujeme, a naopak v uctívání povzbudit ke svobodě a volnosti. Kéž nám Bůh dá potřebné rozeznání, abychom neudělali tu chybu, že bychom přijali bezpočet omezení ve jménu radikálního uctívání, zatímco by se ve skutečnosti jednalo o přijetí bezzákonnosti! Když přijmeme bezzákonnost, nelze vůbec mluvit o pravém uctívání. Pro bezzákonnost a zároveň pro pravé uctívání není v očištěném srdci dost místa. Pokud při psaní této knihy budu Boha o čisté srdce prosit já a pokud ho o ně při čtení budete prosit i vy, může se stát něco velkého. Pokud nás alespoň část knihy vytáhne výš, než kde právě jsme, a nasměruje nás k hlubšímu pochopení, kým je Bůh, pak kniha splní svůj účel. Uvědomte si, že se může zdát, že každá překážka ve vědeckém výzkumu pouze přináší nové možnosti v jiných oblastech. Někdy se možná bude zdát, že povaze zvuku přikládám větší důležitost, než je nutné. Jedinečnost celého tématu zvuku, jak o něm mluví Písmo, možná způsobí, že někdo ve svém hodnocení zajde příliš daleko. Každopádně si dejme pozor, abychom dílo, které Bůh zvukem dělá, neumenšovali.

Každého z nás povzbuzuji, abychom byli dost odvážní a nečetli pouze mezi řádky, ale abychom co nejpozorněji naslouchali tomu, co nám Pánův duch říká jako jednotlivcům i jako celému tělu. Pojďme se rozhodnout, že budeme stejně odvážní jako David, Gedeón, Jozue a nespočet dalších lidí v Písmu i v dějinách. Druh odvahy, kterou měli, je potřeba i v době, ve které právě žijeme. Pojďme se v srdci právě v tuto chvíli rozhodnout, že nebudeme pouze číst, ale také naslouchat. Jestliže bylo statečností a inspirací dosaženo velkých činů, můžeme ještě větších činů dosáhnout pomocí odvahy, poslušnosti a pomazání. Předstupme směle před Boží trůn, aby do nás vlil ještě víc své milosti.