HOUSÁTKA

Když se dítě učí jíst tuhý pokrm, dostává brzy i chleba. Ty, maminka, mu ho nakrájíš na kousky (housátka, ovečky, ptáčky…) a podáváš do pusinky: „Ještě tohle housátko…Otevři pusinku.“
Při jedné modlitbě přišel do mého srdce impuls, abych já poněkud postarší matka (a už i babička), tobě, mladé mamince, nakrájela Boží slovo – ten chléb našeho života, který jediný nás sytí cele – na malá housátka, s modlitbou, aby ti přinášel všechnu výživu, kterou právě v tomto čase potřebuješ.